Atlantida

15. prosince 2012 v 16:50 | Knedla |  Zasněně či pohádkově
Inspiratione by: "It is said some lives are linked acros time, connected by an ancient calling that echoes through the ages- Destiny" (Princ Perský: Písky času, úvodník a závěrník)

Pohřbena pod písky času
Leží Atlantida
Pohřbené bodce pyramid,
Pohřbené palmy a jezera ryb
Pohřbená pod řekami a prachem
Leží Atlantida

Mezi horami draků a vádím vyschlých řek
Ji Země svírá
Pod písky času pohřbena Atlantida
Moudrost věků a slova
Našli svůj domov v srdci lidí
Ale první Kámen Země Věků
V rukou lidí dávno chybí
Patří písku, času, osudu.

On dlí pod tunami hlíny

Až já tvaru pozbudu
Sama zrnkem v moři
Vždyť zrnka pouště tvoří
A kapky moře vody
A prach a popel je zas les
Zítra budu, čím jsem dnes
Zítra budu jinaká.
Zítra cesta přiláká

Poutníka se srdcem z lyry

Do pohřbené Atlantidy
Poutníka s tim měkkým srdcem
Znovu položí své ruce
Na kameny Atlantidy,
Její žuly, její slídy,
I růžové pískovce,
Na kamenné ovoce.
Nový starý porotce..

Hledat bude božskou radu,

Dračí konsil, mnichy řádu,
Tajnou cestu podzemím,
Všechny mé i jeho sny.
Dej mu Bože lehký spánek
A pár snů vlož pod opánek
Veď jeho krok kulhavý
Polož krevel u hlavy
Aby našel, po čem touží

Aby zdolal, co ho souží

Aby poznal, k čemu slouží
Věže lídí z kamene
Snad si také vzpomene
Že za pouštmi, hory, lesy
Pane, možná vzpomene si
Že místa stará, místa lidská
Příroda si znovu získá.
Osud jim zas požehná

Bohu k nohám odevzdá

Dobrou noc a hezké sny!
Nechť spánek písky rozezní
Zaspívají píseň zvonů,
Palic, gongů, postních džinů
Dobrou noc a spoustu snů!
O lásce a něze dnů
O potocích, o koních,
Perských princích, o dracích

Čas se zpátky naobrací

Než uvidí nový sníh..
Až zas bude mlhovina
Z pralesů a Boha syna
Až zas bude věčností
Písek, který v lůně dlí
Dobrou noc a vzdušné sny.
O příbězích, láskách, pštrosech,
O koních a obětích

Dobrou noc a s láskou sny.

Sny vzácné jako hedvábí
Na stezkách, kde skály sní
Kam řeky velké odvádí
Své živé vody do moří
Kde skály s větrem hovoří
Zpívám píseň s větrem, s pískem
Vše, co máme v srdci lidském
Na tu pouť už nestačí

Se smutkem se v očích tážu

Proč to popsat nedokážu?
Proč mé verše pytlačí?
Hory půlky velké země
Dali vláhu půlce druhé
Dračí život bývá kruhem
Lásku vidět.. prý smrti často postačí

"Sami píšem svůj osud, princezno.." (Princezna Nevěsta, Princ Perský)

Získáme ji zpět
Pro tu hrstkutisíc let?
Pro hrstku zrnek, vteřin?
Než odkvete drobný květ..?
To ví písečný Bůh a jeho surfař Čas
A taky hádě v temnotách
Mívá svůj díl práce, má svůj strach
Had, průzračný diamant

S bílou perlou na dosah
Jako bílý amarant
Sluncem září tisíc sáh
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama