Vůně magnolií
naplní mi zahradu
jako čirou nádobu
naplňují růžolící vodou.
Vůně magnolií
prosadí si svobodu
jako gejši na lovu
nikdy nevíš, koho z cesty svedou.
Vůně magnolií
zatají tu záhadu
jak hedvábí pokladu
rozvlní strom větve s kůrou bledou.
Vůně magnolií
a leknínu květ v pohledu
už nepustí mě ke slovu
tu látku snad včelí slečny předou.

Krása. Působí to na mě podobně jako verše japonských nebo čínských básníků...
A k tomu moc pěkný obrázek, který tvou báseň dokonale ilustruje..